Nomi

„Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma. “ – H. P. Lovecraft

Nomi je monodrama o expresivním herci a zpěvákovi Klausovi Nomim.

Klaus je normální. Je to milý, citlivý chlapec, který rád peče a zalévá květiny. Často, protože je pečlivý. Ale ne moc často, aby to nebylo divné. Rád by si našel pár přátel, s kterými by sdílel své nadšení pro sladké.

Klaus Nomi se narodil v Německu na bavorském venkově a od malička byl přitahován k divadlu a umění. S německým rázovitě sekaným přízvukem zpíval o nukleárních mutantech. Jeho vystoupení zahrnovala prvky New Wave, Kabuki a Bauhausu. Umělecká kariéra Nomiho trvala poměrně krátce, přesto zanechal na pop-rockové scéně výrazný otisk díky nápaditým jevištním kreacím a velkému hlasovému rozsahu. Kabaretní styl, který vytvořil, je dodnes napodobován. Jeho stylizace do mimozemského „elementu“ je všeobecně známá.

Nomi je neznámý. Nomi nezapadá. Nomi miluje dramatičnost němého filmu a oči Marie Callas. Nomi se ptá, ale neodpovídá. Nomi je pojem, který si nežádá vysvětlení.

Monodrama o rozpolcenosti, o neslučitelnosti dvou stejně důležitých tužeb – po pochopení a po sebeurčující umělecké expresi. O tom, jaké to je být buď moc, nebo málo, ale nikdy akorát. O vyloučenosti, možná trochu z vlastní viny, ale pořád stejně zničující. O tom, jaké to je být divný mezi divnými.

Režisérka Bára Viceníková přinesla do Studia Hrdinů téma, kterým se tato pražská scéna zaobírá od svého počátku – hledání míry mezi civilním a uměleckým životem. Tereza Hof se za svůj výkon dostala mezi úzké nominace na Cenu Thálie 2024 v kategorii Alternativní divadlo.

*V představení se používá stroboskop.

autorství a režie: Bára Viceníková
scéna: Ester Hradilová
kostýmy: Ester Hradilová
hudba: Natálie Pleváková
světelný design: Štěpán Kuba
pohybová spolupráce: Monina Nevrlá
projekce: Bohdan Chrastil
fotografie: Michal Ureš
účinkuje: Tereza Hof

Místo konání a organizátor